Dnešní sváteční den odbočím od ekonomiky k historii. Mého pradědu zabili Němci v lágru v Drážďanech. Byl v Československém odboji. Pomohl anglickým parašutistům, co na Západě Čech seskočili. Pomohl k tomu, že dneska žijeme v samostatné České republice. Jeho za to mučili a popravili. 

V poslední době se nestačím divit, kam se snaží mainstream nasměrovat historii. Vzdát poctu lidem, kteří padli, abychom my mohli žít, to je skoro považováno za hanbu. Podporovat sjezd sudeťáků v Brně, to je téma! Kvůli tomuhle, jsi můj ctěný předku, umírat opravdu nemusel. Třeba je však ještě šance, aby skrze vzdělání dalších generací historie nebyla zapomenuta.

Bohužel to zůstává jen v mých snech, a já se zde dávám na pranýř výsměchu. Jsem v tomto opravdu až dětinsky naivní. Třeba se ještě stane zázrak. Anebo, si to bude muset naše mladá generace zopakovat. Přesně jak říkal George Santayana filozof, spisovatel a básník španělsko-amerického původu, který žil v letech 1863–1952 a proslavil se hlavně svými úvahami o dějinách, kultuře a lidské povaze. 

Nejčastěji se cituje jeho věta: „Kdo si nepamatuje minulost, je odsouzen ji opakovat.“ (v originále: „Those who cannot remember the past are condemned to repeat it.“)

V poslední době mi stále častěji přichází na mysl.  A nic si nepřeji víc, než aby zůstala nenaplněná.