text + mp3

Vítejte u druhého dílu pořadu: „Nepřítel systému“. Spolu se mnou je tu Ladislav Vaněček 

Ahoj, zdravím všechny

A dnešní téma je: Co dělat, když se tvoje jméno stane toxické. Sebevražda? Nebo příležitost? Takže, co dělat. Kulku do hlavy, nebo vyslat vesmíru velké díky, že jsi dostal novou šanci? A hned jdeme na to. Jak moc toxické je jméno Ladislav Vaněček? Na stupnici od jedné do deseti, kde jedna je malý společenský trapásek a desítka je jaderná bomba kombinovaná s antraxem.

No, tak 48. Za každý rok mého života jeden bod bych řekl

Co jsi provedl tak strašného? 

Ve zkratce. 12.7.2023 u mě doma i ve firmě zasáhla NCOZ. Sebrali mi úplně všechno. Peníze v hotovosti i na účtech, všechny nemovitosti, obestavili účty a majetky všech firem. Odvezli mi všechny automobily, a dokonce mi sebrali i hodinky. Za jeden den jsem se stal z miliardáře člověk, který si musel jít vypůjčit od mámy 5000 na jídlo. Prý opatření proti možnému podvodu. Soud dodnes nezačal

Prý opatření proti možnému podvodu? Takže jsi nějaký podvod udělal, nebo neudělal? Nebo plánoval? Udělal jsi tedy něco nelegálního?

To rozhodně ne! Neudělal, nic takového jsem neplánoval a ani mi nic takového nenapadlo! V tom mám čisté svědomí!

Kdo ti tedy vystavil „cejch“ – že jsi toxický?

Již v průběhu zásahu NCOZ vyšly o kauze články v mediu, které má asi největší dosah v ČR. Novináři nečekaly na soud. Médii jsem byl obviněn, odsouzen a vlastně i popraven. Média tím ovlivnil názor větší část konzumní společnosti, která se odsouzení a popravě přidala.  Tak se moje jméno stalo tímto okamžikem velice toxické.

Takže pravda nikoho nezajímá? Pravdou je systémem přijímáno to, co sdělí v médiích?

Ano. Stačilo, že vyšly články. Systém mě tak odsoudil a nepotřeboval další důkazy. Proč? Všem je to přeci jasné. Čteš o sobě články a nestačíš se divit, co je to za sbírku lží. Čteš komentáře od lidí, co v životě nedokázali nic. Ale mají jasno. Vinen. Chtějí tě věšet i s celou rodinou. Oni ví přeci pravdu nejlépe. 

A co ostatní média?

Další média přebírají tyhle lži, nic si neověřují, ještě si přidají svůj podíl lží. Jdou si na ruku. Nějaký Vaněček jim nestojí za to, aby začaly boj mezi sebou. Docela jsem to vystihl ve videu o Střípku Pravdy

Jak se ti změnil život s označením „toxický“?

Předně řečeno, v investicích a financích je dobrá reputace až úzkostlivě vyžadovaná. I malý prohřešek znamená často konec kariéry. A já do toho segmentu vlítnul se sdělením od NCOZ a prvním místem v soutěži: „Největší finanční prů..r roku 2023. Takže ze dne na den mi lidé, kteří se doposud domáhali schůzek, přestali brát telefony, ocitám se v blokacích, přestali mi zdravit, začali přecházet na druhou stranu ulice a horečnatě něco hledat, jen aby nemuseli navázat oční kontakt. Druhá skupina volá, protože si myslí, že mám někde ty peníze schované. Když zjišťuje že ne, také mi blokuje.

S cejchem od médií nejde sehnat žádná práce. O oboru nemluvím. Nejde sehnat ani manuální neodborná práce

Z okruhu lidí z práce, nějakých šesti set, mi jich zbylo 10%. Což je i tak o 5 víc, než jsem čekal.

Proč ses proti tomu nebránil? 

Jak? Žalobou? To nejde, je to ve vyšetřování. Žalobou proti novinářům? Ví dobře, jaká použít slova, aby jim to beztrestně prošlo. Navíc jejich napojení na policii je evidentní. Zmiňoval jsem se o tom, že články vycházely souběžně se zásahem Policie. Uveřejnit že to není pravda? Všechno otočí a použijí proti tobě. Vyjdeš z toho nakonec ještě hůř.

Takže to shrnu. Je jedno, kdo je po právu vinný. Toxický člověk je vždy ten, o kom se píše ve zprávách, nebo se o něm šíří klevety, bez ohledu na pravdu. Systém si tě označí a staneš se jeho nepřítelem. Stal ses toxickým a nejde se proti tomu účinně bránit

Přesně tak. V civilizované společnosti by se mělo počkat na výsledek soudu. Existuje přeci: „Presumpce neviny!“ Jo, ale ne v systému, kde žijeme. Systém nečeká. Chce svého toxického nepřítele zničit, zabít, zavřít. Nehodí se. A všechny dosavadní přínosy, vše, co jsi udělal a čím jsi pomohl? – neexistují.

Znáš příběh Adama Turinga? Vynálezce Enigmy? Díky jeho vynálezu šifrovacího stroje Enigma, který

prolomil kódy komunikace německých vojsk, byla možná vyhrána Druhá světová válka.

Pokud ne, tak určitě skončila o mnoho, mnoho měsíců dříve. Hrdina. Měl být oslavován, ale byl homosexuál. Když se na to přišlo, systém, který v tu dobu nechápal homosexualitu, jej označil. Stal se toxickým. Zapomnělo se na jeho zásluhy. Systém jej dohnal a ž k sebevraždě. Otrávil kyanidem jablko, které po něm zůstalo nakousnuté jedním ukousnutím, jež jej zabilo. Říká se, že na jeho počest má toto jablko ve znaku Apple. Kdo ví. Turinga systém dohnal tam, kam chtěl. A já měl namále.

No dobře, ale co se s tím dá dělat? Nevypadá, že to má řešení.

Má to řešení. Jediné, co mi zbylo, bylo udělat něco, co je v systému neočekávané. Systém čeká, pokud tě nedožene jako Turinga, že budeš zalezlý doma, vycházet jen v noci a v kapuci. A já jsem místo toho, co se od člověka s toxickým jménem očekává a žádá, udělal pravý opak. Udělal jsem z toho příležitost. Proto také vznikal tento podcast. 

Takhle to zní jako by to byla sranda. Byla? Jak ses cítil?

Nejdříve mi napadlo to, co Turinga. Sebevražda. Pak přišla deprese, cítíš absolutní bezmoc a pocit nespravedlnosti. Zoufalost. Deset let věnuješ úplně všechno firmě a pak tě o ní neoprávněně připraví. Pak přišlo nasrání a s ním, v jeho průběhu se stal Moment, 

kdy se to zlomilo. A dost. Udělám ze své situace příležitost. Cítím doposud obrovskou křivdu, se kterou se nedokážu smířit.  To a zlost, že tohle není spravedlivé, se stalo mým Motorem příležitosti. 

Co bylo tím momentem, kdy se to zlomilo, jak říkáš. Co byl ten impulz, vzepřít se. Protože není moc jiných známých případů.

Rekvalifikační kurz od úřadu práce. Abych dostal místo aspoň nějakého mistra, paní úřednice rozhodla, že musím na nějaký kurz. 20 let praxe a dva a půl tisíce lidí, kteří pode mnou v průběhu doby dělalo, zřejmě nestačí. Tak jsem šel na kurz řízení lidí a management. Nutno dodat, že kurz byl kvalitní a přednášející velice dobrý. Jenže já mu neustále skákal do povídání, dokončoval za něj myšlenky, až se onen pán postavil a říká, že když jsem tak chytrý, tak to můžu dokončit za něj. Asi nikdo nečekal, že to udělám. Já se zvedla a přednášku dokončil. Pan přednášející, frajer, to ocenil, a dokonce prohlásil přede všemi, že takových kvalit původní kurz nedosahuje. Dodnes si ke mně chodí pro rady. A mám řadu dalších skvělých vlastností plynoucích ze zkušenosti. Vidím věci v souvislostech. Všímám si ekonomických a politických rozhovorů a komentářů. Z toho si dovedu dovodit souvislosti do budoucna. Málokdy se pletu.

Do toho rekvalifikačního kurzu sis o sobě myslel co?

Představ si, že jsem uvěřil tomu, že jsem looser. Tak silný vliv na tebe má, když tě všichni vnímají toxického. A díky tomu kurzu, jsem získal zase zdravý pohled na věc. A pochopil jsem, že to že vás označí cejchem „Nežádoucí“, jedno jestli právem nebo neprávem neznamená, že jste zároveň přišel o to, co umíte, co vás naučil život i byznys a o obrovské zkušenosti. Vždyť jsem z ničeho vybudoval firmy s osmimiliardovými aktivy a sám miliardu vydělal.

Většinu lidí z oboru předstihuji o délku, kterou nedoženou nikdy v životě. Na tom se nic nezměnilo, ani cejchem

V čem si lepší?

V byznysu, vnímání příležitostí, ve vidění souvislostí v tom, co se děje kolem. V celém oboru investic. Umím vydělat víc a rychleji.

Aha, a proč tedy neděláš třeba guvernéra ČNB?

Právě proto, že jsem toxický

A měl bys na to?

Ano. Měl. Mozek ano. Nevím, jestli žaludek. Neumím lavírovat mezi rozumem a politickým zadáním.

A když sis to uvědomil „že na to máš“ Co jsi dělal dál?

Nejtěžší bylo přepnout myšlení a uvědomit si to.

Pak už stačilo jenom čerpat z vlastních zkušeností. Nic víc nebylo třeba.

Sestavil jsem si klíčové oblasti, stanovil v nich vize cíle a plán až k denní agendě. To jsem dělal celý život, proč by to nefungovalo tady?

Hlavně jsem však uplatnil svůj talent nacházet ve všem, i v těch nejhorších sračkách něco pozitivního a na tom vystavět nové impérium.

Tady to byl volný čas. Ten jsem vlastně nikdy dřív neměl. Znal jsem jen a jen byznys. Teď jsem měl čas na sebevzdělání, a utřídění myšlenek. wow

Dále odpočinek. Ten jsem nezažil od skončení střední školy.

A nové myšlenky a nápady se začaly hrnout samy. Pak to chce už jen vytrvat

Jaké to byly klíčové oblasti? Seřaď mi je v časové posloupnosti 

Za prvé: Zbavení se překážky z toxicity. Tedy nikoli toxicity. Té už se nezbavíte nikdy. I kdybyste vyhrál všechny soudy a donutil média k omluvě. Těch toxických informací o vás vždycky bude na internetu víc než těch dobrých. A vždy budou vyhledávanější. Mám na mysli něco, co přebije toxicitu. Říkám tomu přenálepkování.

Za druhé: prokázání neviny u soudu a následné mediální očištění.

Za třetí: Znovuvybudovat byznys minimálně ve stejném rozsahu a vytěžit z dané situace, abych ukázal, že krást nemám za potřebí a jsem silnější než ostatní 

Zbavení se překážky toxicity, to je vlastně mediální souboj. Není do dopředu prohrané? A jak chceš vlastně reagovat na všechno to očerňování, co o tobě bylo napsáno?

Nereagovat! Nekomentovat v jejich médiích. Nepřemlouvat, nerozporovat, Čím více se budete mediálně obhajovat, tím více to budou používat proti vám, tím víc budou lidé přesvědčeny, že jste nejenom podvodník, ale ještě zoufalec, který teď neví, jak z toho ven. Choďte s hlavu vzhůru, neschovávejte se a nestraňte se společnosti. Tím ostatní jen utvrdíte, že se nemáte důvod schovávat.

Nějaký tvůj konkrétní tip?

I když všechno, co se o vás píše a říká jsou lži, dejte jim silně ironicky za pravdu v mediální rovině: O mě se říkalo, že jsem proruský a že jsem platil propagandu Putinovi. Neskutečný nesmysl. Já však odpovídám. No jo, co mám dělat. Strýček Vladimír Vladimirovič je sice nevlastní, ale přesto strýček. 

Nebo když se neustále řeší v médiích, kam jsem ty peníze jen mohl dát. Říkám. Zakopal na zahradě u mámy, protože chceme vykopat bazén, tak to policie udělá za nás. Chytří pochopí, hloupí budou čumět, že to přiznáváš, budou se bát a instinktivně tě začnou respektovat. Jak by se mohli jinak stát celebritami, Krejčíř, Mrázek, Kájínek? O všech se natočili heroické filmy.

Takže místo abys plakal, že nejsi zloděj, ty jim s úsměvem řekneš: ‚Jasně, ukradl jsem tři miliardy a poslal je Putinovi, co tam máte dál?‘ Chápu to správně, že tím ty lidi totálně odzbrojíš?“

Přesně tak. Ale nefungovalo by to, kdybys k tomu neměl vlastní komunikační platformu, tvoje hřiště, kde se hraje podle férových pravidel. Jiné mediální prostory ignoruji, maximálně je odkážu na můj zdroj. Moje hřiště je moje webovka. www.ladislavvanecek.cz a navazující sociální sítě. A teď také tento podcast. Na platformě chci především ukázat jaký jsem člověk. Jaké mám názory a pohled na svět a život.  Ať si udělá závěr každý sám. Možná někteří lidé pak už nebudou dál věřit lžím z médií, vykreslující mě jako radioaktivního kanibala. Tam ti, které to zajímá a baví, pochopí i tu ironii, zmiňovanou výše. Navíc dokážu, jak silně je původní zdroj nedůvěryhodný, jak lže a proč.

Nedůvěryhodný zdroj, to jsou novináři a ty říkáš, že „dokážeš“.  Máš důkazy? Nebo to budou jen obecná tvrzení?

Kdepak! Mám na to „nabito“ fakty. A to žádnou vzduchovku. Spíš je to Orešnik. A Právě v „Nepříteli systému“ to vše zveřejním. A myslím si, že se budou všichni divit, kam to až dosahuje. Závěr si může opět udělat každý sám.

Necháme se překvapit. Jaké kroky jsi udělal dál? Co jsi řešil nejdříve?

Nejdřív je třeba vydělat. Bez peněz neuděláš nic. Bez peněz je člověk prakticky odsouzený v okamžiku obvinění. Prokázat pravdu není levné. A tak jsem začal byznysem. 

Říkal jsi, že jsi byl nezaměstnatelný ani jako pomocná manuální výpomoc. Kde ses tedy upíchl nakonec na trhu práce? 

Existuje jedna oblast financováni a investic, kde se toxicita tak moc neřeší. A to sice u těch, kteří potřebují nutně financování a v bance neprojdou. Takže jsou vlastně také toxičtí. Minimálně pro bankovní risk.  Takový podnikatel by uzavřel smlouvu i s ďáblem. Dost často se to také stává. Takže přehlídnout, že je člověk, co sežene peníze, toxický? No problém. 

Navíc jsem se financováním investičních záměrů zabýval i v předchozích firmách a stále je to známo. Takže se na mě obrací podnikatelé s prosbou o pomoc se sháněním peněz pro jejich projekty.

A já jim pomůžu sehnat řešení přesně na míru, vytvořím pro ně byznysplán a řádný finanční plán, protože ty tři řádky v excelu to tedy fakt finanční plán není.

Půjčit si od ďábla.“ To je silný obraz

A víš, že ani ne? Někdy jsou lidé zahnání tak daleko, že už se to nedá nazvat ani „lichvou, ale jenom „svinstvem“. Na téhle šachovnici jsem pan „Hodný“. Čemuž zase samozřejmě nikdo nevěří. 

A Mám takový pocit, že si většina z nich myslí, že stejně někde ty „ukradnuté“ stamiliony mám a mohl bych jim z nich trošku půjčit.

I když to tak není, stejně mi nevěří, když je přesvědčuji o opaku. 

Takže je nepřesvědčuji. Když se zeptají, tajemně se usměji, odpovím dotazem:“ Chcete sehnat ty peníze? Nebo ne..“, a financování jim seženu. Mám v tom desetiletou zkušenost z oficiálního i méně oficiálního investičního trhu.

Tedy zajišťuji pro firmy financování projektů a záměrů takových, které neumí profinancovat nikdo jiný.

Vlastně říkáš, že jsi pro ty, které banka vyhodila dveřmi, jedinou nadějí. Oni věří, že máš ty miliony schované, a ty je v tom necháš, protože ti to dává auru moci. Není to cynické?

Je. Ale funguje to. A na konci jsou všichni šťastní. 

Dobře, tak tato oblast a investic tě nezůstala zavřená, když se umíš přizpůsobit, ale pořád to není využití vlastní toxicity, cos zmínil.

Oukej. Začnu otázkou. Co tě nejvíc toxikuje, respektive co je největší průšvih, když spravuješ peníze jiných? Když tě obviní z toho, že jsi klientům vykrádal jejích peníze po dlouhá léta. To totiž znamená, že je někde chyba systémová. A já z toho udělal plus pro mě. 

Investiční systémy jsem vymýšlel i tvořil a zdokonaloval díky chybám, které se vyskytovaly při jejich iplementaci. A díky pokutám z ČNB, které mě směrovaly, kudy cesta nevede.

A nálepka „toxický“ – přesně díky tomu, že jsem takové systémy léta „dojil“ na úkor klientů – vlastně říká, že jsem profík. Tzv. přenálepkovaný expert. 

Kdo jiný než toxický eLVéčko, by měl vědět, jak takový systém obejít. A tedy také, jak ho udělat neobejitelný. Tedy příležitost č. 1 – nastavovat investiční systémy tak, aby se nedaly zneužít. Tedy jak udělat systém ANTI-VANĚČKOVSKÝ.

Pustil jsem se do procesů pro prescoring, tedy automatické hodnocení žadatele o investici vzhledem k informacím z trhu. A vymyslel jsem novou metodu zjišťování problémových systémových míst. Nazval jsem to analýza kritických cest a bodů. Oba tyto systémové procesy již dneska využívá několik firem. Plus jsem vyvinul a aplikoval kompletní opatření proti zneužití investorských peněz na jednom investičním hubu.

Není to nic jiného, než když FBI dá šanci hackerovi, aby místo 100 let vězení, pracovat pro vládu, aby se tam už jiný hacker nedostal.

Využívám svých bohatých ale i nově nabytých zkušeností, aby se investiční systémy nedaly zneužívat. A za mé řešení si nechávám zaplatit.

To je geniální tah. Prodáváš svůj ‚cejch‘ jako certifikát kvality. ‚Kdo jiný by měl vědět, kudy v systému teče krev než ten, kdo takové systémy navrhoval a koho následně z toho systému vyvrhli?‘ Kolik firem už na tohle slyší?

Všechny, kterým se to ovšem dostane z ucha až do mozku. Ztráty po cestě jsou veliké (smích) 

Takže vytěžuješ a monetizuješ příležitost, co je pro druhé důvod ke spolknutí jedu. Jak to, tak dovedeš otočit?

Přesně tak. Mám obrovské zkušenosti draze zaplacené (jako třeba teď tahle) Podnikám od střední školy, 

Postavil jsem z ničeho mnoho firem. Několikrát jsem zkrachoval. Vždy povstal znova a úspěch zdesetinásobil. 

V investicích, o kterých jsem nevěděl nic, jsem vybudoval firmy investující dohromady 8 mld. Pro příklad, Trinity bank má vlastní kapitál 3,2 mil. A aktiva spravuje v celkové výši, jako jsem je spravoval já. 

Přežil jsem i teď, když jsem se stal a k tomu neoprávněně, z miliardáře chudákem. Nezabil se a znovu povstávám. 

Pořád mi zbývá kousek optimismu. 

Znám pár frajerů, co také vydělali velkou jedničku. Ale asi žádného, co o ní přišel a vydělal ji znova. 

A teď žiji s toxickým jménem vydělám na tom a místo abych nosil kapuci, se směji. 

Vím, jak vydělat veliké peníze, a to opakovaně a co je ještě důležitější, jak je vydělat i v průběhu měnící se doby. 

A také vím, jak se znova sebrat, i když na vás ostatní plivou a dívají se skrz prsty. 

Jak bojovat s depresí, kde sehnat sílu a motivaci. Jak se nastartovat. 

Tím zdaleka převyšuji i mnohem větší hráče.

Nabývám dojmu, že se tou gradací ještě chystáš nějaké, asi důležité, sdělení.

Přesně tak. Rozhodl jsem se, že se o tyhle své znalosti a zkušenosti podělím

Takže organizuji sérii školení: Pro obchodníky, jak přemýšlet „jinak“ aby začaly vydělávat „jinak“, 

pro podnikatele, kteří dostali ránu od trhu nebo osudu nebo vyhořeli a nemůžou se znova nakopnout 

a pro budoucí i současné byznysmeny, kteří chtějí byznys rozjet, nebo přeřadit na jiný level

Hlavní školení se jmenuje: „Jak vydělat miliardu. Neposrat se z toho, když o ni přijdete a vydělat ji znova.

A je mi jasné, že tvé toxické jméno, „cejch“ tady zase využíváš jako garanci toho, že co školíš, to funguje.

Exactly. Všechno, co školím, úplně všechno, jsem si prožil na svých příkladech a chybách. Těžko mi může někdo říct, to tak není nebo nefunguje.

Teď mi napadla taková ironická glosa: Když se vrátím do roviny tvrzení NCOZ, že jsem ty peníze sebral. Přitom firma fungovala 9 let a neměla jednoho jediného nespokojeného klienta, jednoho zákazníka, byť jen jeden den po splatnosti. 

Na tvrzení orgánů není sice zrnko pravdy, ale kdybych dovedl 9let takhle lhát a podvádět, aby si toho nikdo nevšiml a všichni byli spokojení? 

To by přeci muselo být ještě mnohem těžší než podnikat legálně. Dovedeš si ale představit, jaký zájem by pak byl o mé školení? Předpokládám objednávky na 10 let dopředu. 

Toto ovšem pravda není, takže se vraťme na zem.

Ale i bez toho, neznám druhého lektora, a to včetně těch s bohatou životní a pracovní zkušeností, který nemůže říct: „Naučím vás z vlastní zkušenosti, jak se bránit pomluvě následné toxicitě a jak ji využít ve svůj prospěch.“ Tím jsem unikátní. 

Takže tvrdíš, a mě to dává smysl, že to, že ses stal toxickým, tě nezlomilo a našel jsi z toho cestu ven. A teď tě to přesně o tenhle životní úsek dává náskok a výhodu před ostatními kouči, kteří si o tom mohou maximálně přečíst. Díky toxickému jménu jsi lepší než ostatní

Přesně tak. A netýká se to jenom koučování a školení, funguje to ve všech rovinách. V mém případě i ve tvorbě analýzy a zabezpečení systémů ochrany investic. Když si projdeš toxicitou a nezlomí tě, dá ti to náskok díky zkušenosti, cos tím získal a díky tomu jsi dál než ostatní.  

Takže shrnutí na závěr. Kdo by si z toho měl vzít poučení a jaké.  

1. Toxickým se může stát kdokoli a vůbec nemusí nic špatného udělat. Hlavní podíl na obecné toxicitě mají média a pomluvy. Toxicita je umělý produkt, nenechte se jím definovat. 
2. Hlavní je se z toho neposrat a nepáchat sebevraždu. Tím jen dáš za pravdu všem těm hyenám, co o tobě píšou všechny ty lži.
3. Nikdy se nesnaž něco vysvětlovat a obhajovat se. Jen hlouběji zabředneš do bahna.
4. Přijmi roli, která tě byla přiřčena, a ještě ji ironicky nafoukni, všechny rozhodíš ze zaběhlých vzorců. Pokud tě označí za monstrum, tancujte jako monstrum. Rozbijete jim tím scénář.
5. Nepros o mediální prostor. Pro komunikaci s vnějškem si postav svůj vlastní kanál. Ať je to jen tvůj prostor. 
6. To, že je tvé jméno toxické neznamená, že jsi ty toxický.  Ti skutečně toxičtí lidé o tom nikdy nepřemýšlejí. Z jejich pohledu jsou cajk.
7. Udělej ze svého cejchu certifikát kvality.
8. Stav na tom, co umíš a v čem jsi nejlepší
9. Izolaci, kterou toxicita přináší, proměň v sebevzdělávání a odpočinek před budoucí cestou.
10. Choď zpříma a po hlavních cestách. Dívej se lidem do očí. 

1. Věř v sebe. Klidně i nekriticky a kašli na to, co říkají ostatní
2. Pokud chceš pomoci, obraťte se na mě. Klienty si vybírám a jsem nejdražší na trhu, ale nikdy toho nebudeš litovat. 

Většina koučů má načtené knížky od Kiyosakiho. Ty máš za sebou NCOZ a pád z mrakodrapu bez padáku. Co je ta hlavní věc, kterou naučíš podnikatele, který právě vyhořel nebo zkrachoval? Co mu řekneš jako první větu?

Podám mu ruku a pogratuluji k tomu, že tím, co se mu stalo, dostal šanci změnit ve svém životě všechno co mu nevyhovuje a k tomu, že odteď může začít dělat věci lépe. 

Dík za rozhovor.